Patenty a užitné vzory
Patenty
Co je patent?
Patenty jsou ochranné dokumenty, které se udělují na vynálezy. Majitel patentu má výlučné právo chráněný vynález využívat, poskytovat souhlas k využívání jiným osobám (což se děje licenční smlouvou) a má i právo převést patent na jinou osobu. Vynález, na který byl udělen patent, např. výrobek, zařízení k výrobě, chemická látka nebo výrobní postup, nesmí být bez souhlasu majitele vyráběn, nabízen k prodeji nebo využíván třetí osobou pro průmyslové nebo komerční účely. Pokud se patent týká výrobních postupů, majitel může třetím osobám zakázat tyto postupy používat. Zápovědní právo se vztahuje i na výrobky, které jsou přímým výsledkem chráněného postupu.
Patenty jsou udělovány na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Z patentovatelnosti jsou vyloučeny objevy, vědecké teorie, matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, pouhé uvedení informace. Patent nemůže být udělen na vynálezy, které jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména zásadami lidskosti a veřejné morálky, dále na způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidí a zvířat, odrůdy rostlin a plemena zvířat a biologické způsoby jejich pěstování a šlechtění.
Co musí obsahovat přihláška vynálezu?
Kromě vyplněného a podepsaného tiskopisu přihlášky se žádostí o udělení patentu ve dvojím vyhotovení musí přihláška obsahovat popis vynálezu, nejméně jeden patentový nárok, případně výkresy a anotaci, to vše ve trojím vyhotovení, z nichž alespoň jedno, hlavní vyhotovení musí vyhovovat požadavkům pro tisk a reprodukci. Jedno, vedlejší vyhotovení musí přihlašovatel podepsat. Popis a patentové nároky musí být provedeny v souladu se zákonnými předpisy a po formální i věcné stránce odpovídat Instrukci předsedy ÚPV a obvyklým zvyklostem v oblasti patentového práva.
Vynález musí být v přihlášce vysvětlen tak jasně a úplně, aby ho mohl odborník uskutečnit a z hlediska účinků patentu je nutno také jasně a přesně odlišit, co patent chrání. V patentových nárocích musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn patentem. V anotaci, která slouží zejména k rešeršním účelům, se uvede krátké shrnutí předmětu, který má být chráněn patentem.
Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti (priorita). To především znamená, že v případě udělení ochrany na přihlášený předmět, či jeho zveřejnění v průběhu řízení o přihlášce vynálezu (viz dále), nemůže být jinému přihlašovateli účinně přiznána ochrana na stejný předmět přihlášený později.
Pokud přihláška neobsahuje zjevně nepatentovatelná řešení (viz shora) a pokud nemá nedostatky, které by bránily jejímu zveřejnění, Úřad přihlášku zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku Úřadu.
Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby podrobí Úřad přihlášku průzkumu, zda splňuje podmínky pro udělení patentu, tj. podmínku novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti. Žádost o úplný průzkum musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky. Uvedenou lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Pokud přihlášené technické řešení splňuje zákonné podmínky, Úřad na vynález udělí patent. Průměrná doba od přihlášení vynálezu do udělení patentu se pohybuje od tří let výše.
Patent platí 20 let od podání přihlášky a účinky patentu nastávají ode dne oznámení udělení patentu ve Věstníku Úřadu. Po udělení patentu vyzve Úřad majitele patentu k zaplacení udržovacích poplatků za prvních pět let platnosti patentu, popř. , byl-li patent udělen později, za celou dosavadní dobu platnosti. Poplatky za udržování patentu v platnosti pro další období se platí bez vyměření (bez vyzvání Úřadu) po jednotlivých letech, vždy před uplynutím předchozího roku platnosti patentu. Poplatek lze sice ještě uhradit v tzv. poshověcí lhůtě šesti měsíců (po nezaplacení v předepsané lhůtě), v tom případě se ale poplatek zvyšuje na dvojnásobek.
Užitné vzory
Co je užitný vzor?
Užitným vzorem, který je někdy nazýván "malý patent" lze chránit technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za technická řešení se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků (sledující estetické účely), plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů a pouhé uvedení informace. Z ochrany jsou vyloučena technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména zásadami lidskosti a veřejné morálky, dále odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály a způsoby výroby nebo pracovní činnosti. Předměty, které je možno chránit patentem a užitným vzorem jsou tedy srovnatelné, užitným vzorem oproti patentu však nelze chránit biologické reproduktivní materiály a jakékoliv "způsoby".
Užitné vzory se zapisují do rejstříku na základě tzv. registračního principu, kdy Úřad zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž by zkoumal, zda předmět přihlášky vyhovuje kritériím novosti a tvůrčí úrovně, tj. zda je způsobilý k ochraně. V tom je hlavní rozdíl od systému patentového.
Vzhledem k tomu, že zápisem užitného vzoru do rejstříku Úřadu vzniká ochrana, jejíž účinky plně odpovídají účinkům patentu, lze užitným vzorem získat ochranu řešení způsobilého k zápisu mnohem rychleji než patentem. To má význam zejména u předmětů, které jsou v době zajišťování ochrany již připraveny k uvedení na trh, přičemž vzhledem k poměrně dlouhému řízení o udělení patentu by zůstaly dlouhou dobu (nebo případně vůbec) bez ochrany.
Bez souhlasu majitele zapsaného užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit. Majitel zapsaného užitného vzoru, stejně tak jako u vynálezu, je oprávněn poskytnout souhlas k využívání předmětu užitného vzoru ( licence ) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést.
Co musí obsahovat přihláška užitného vzoru?
Kromě vyplněného a podepsaného tiskopisu žádosti o zápis užitného vzoru v jednom vyhotovení musí přihláška o zápis užitného vzoru obsahovat popis technického řešení, nejméně jeden nárok na ochranu a případně výkresy, to vše ve trojím vyhotovení, z nichž alespoň jedno, hlavní vyhotovení musí vyhovovat požadavkům pro tisk a reprodukci a další, vedlejší vyhotovení musí přihlašovatel podepsat.
Technické řešení musí být v přihlášce vysvětleno tak jasně, aby jej mohl odborník uskutečnit. V nárocích na ochranu musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem. Forma nároků plně odpovídá patentovým nárokům s tím rozdílem, že nemohou být účinně uplatněny jakékoliv způsobové nároky (užitným vzorem nelze chránit způsob výroby). Požadavky kladené na přihlášku užitného vzoru jsou podrobněji uvedeny v "Instrukci Úřadu, kterou se stanoví jednotná forma a požadavky na přihlášku užitného vzoru". Podáním přihlášky u Úřadu vzniká přihlašovateli právo přednosti před každým, kdo podá shodnou přihlášku později.
Na základě tzv. registračního principu Úřad před zápisem užitného vzoru do rejstříku podrobí přihlášku pouze formálnímu průzkumu a vyloučí z dalšího řízení ty přihlášky, jejichž předměty nejsou technickým řešením, nejsou zjevně průmyslově využitelné nebo spadají do výluk z ochrany. Úřad nezkoumá, zda předmět přihlášky vyhovuje kritériím novosti a tvůrčí úrovně. Tento tzv. průzkum zápisné způsobilosti vede k tomu, že k zápisu užitného vzoru do rejstříku dojde ve srovnání s udělením patentu velmi rychle, zpravidla do 2 až 3 měsíců od podání přihlášky.
Zapsaný užitný vzor platí 4 roky ode dne podání přihlášky. Dobu platnosti zápisu užitného vzoru prodlouží Úřad na žádost majitele užitného vzoru až dvakrát, pokaždé o tři roky. Maximální doba platnosti zapsaného užitného vzoru je tedy 10 let.
Jaké jsou možnosti přihlášek patentů a užitných vzorů do zahraničí?
- Národní cestou
Přihlašovatel může přihlásit vynález přímo v každém státu, ve kterém chce mít vynález chráněn. K tomu je nutno v každém státu zvolit spolupracujícího patentového zástupce, který je oprávněn zastupovat přihlašovatele před příslušným úřadem, přeložit popis vynálezu, patentové nároky a anotaci do úředního jazyka tohoto úřadu a zaplatit poplatky. Veškeré informace týkající se přihlášení vynálezu, vlastního řízení o přihlášce a výše poplatků včetně lhůt k jejich placení pak podá zvolený zástupce - Cestou "Evropského patentu"
Pokud si přihlašovatel přeje získat patent pouze pro státy Evropské unie, pak je možno podat žádost o evropský patent u Evropského patentového úřadu (EPO) v Mnichově. Tak jednou přihláškou lze získat ochranu ve všech smluvních zemích Evropské patentové organizace (EPO). Také v tomto případě musí mít přihlašovatel ze země, která není členem EPO, zástupce oprávněného zastupovat před EPO. Popis vynálezu, patentové nároky a anotace musí být přeloženy do jednoho z úředních jazyků EPO, což je angličtina, němčina a francouzština. Ve stejném jazyku pak musí být formulář žádosti o evropský patent. - Cestou mezinárodní přihlášky - PCT
Pokud se týká mezinárodní přihlášky podané podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), pak jedinou přihláškou podanou v Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) můžete získat ochranu ve všech smluvních státech (k 1. 1. 2000 jich bylo 106) a čtyři regionální patenty (včetně evropského). I v tomto případě však musí být přihlašovatel zastoupen, a to patentovým zástupcem nebo advokátem. Mezinárodní přihláška se podává v ÚPV v angličtině, němčině nebo francouzštině, ve stejném jazyce pak musí být i žádost o mezinárodní přihlášku. Od 1. 1. 1999 je možno podat přihlášku i v češtině s tím, že je nutno do jednoho měsíce od podání mezinárodní přihlášky předložit překlad do jednoho ze shora uvedených jazyků.
Mezinárodní fáze řízení sestává z provedení mezinárodní rešerše a zveřejnění mezinárodní přihlášky 18 měsíců od priority. Na základě mezinárodní rešerše se pak může přihlašovatel rozhodnout, zda a ve kterém státě bude žádat o národní patent.
K zastoupení před Úřadem průmyslového vlastnictví ČR, ve smyslu ustanovení § 70 zák. 527/90 Sb., jsou oprávněni patentoví zástupci a advokáti registrovaní v České republice.
V oblasti patentů a užitných vzorů Vám zajistíme:
- provedení rešerše v patentových spisech, příp. v odborné literatuře, s cílem zjistit, zda přihlašované řešení splňuje požadavek novosti a vynálezecké činnosti
- vyhodnocení možností rozsahu ochrany, vypracování patentových nároků, popisu anotace a výkresů, tzn. celé textové i obrazové části přihlášky, která musí po formální i věcné stránce splňovat všechny zákonné předpisy
- podání přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví, komunikace s Úřadem až do ukončení udělovacího či zápisného řízení
- zajištění případných přihlášek do zahraničí
- sledování lhůt pro úhradu udržovacích poplatků za platnost patentu resp. užitného vzoru
- zajištění evidence změn v rejstříku ÚPV (změny jména a adresy majitele, převody patentů a užitných vzorů)
- právní pomoc ve sporech z patentů a užitných vzorů
Smyslem této průmyslově právní ochrany je zaručit výhody tvůrcům a majitelům nových technických řešení a zabezpečit výsledek jejich tvůrčí práce, aby jej snadno a rychle nezískala konkurence, aniž by vynaložila jakékoliv náklady na vývoj a připravila tvůrce nového řešení nebo toho, kdo projekt financoval a řídil, o zisk, který mu v rámci dobrých mravů náleží.
V současné době se nabízejí dva druhy právní ochrany technických řešení, a to ochrana patentem nebo užitným vzorem. Tyto druhy ochrany se liší zejména délkou ochrany a finančními náklady na získání a udržování ochrany. Větší finanční náklady na řízení o udělení patentu a jeho udržování v platnosti i delší doba řízení o udělení patentu jsou vyváženy jednak delší dobou ochrany a díky průzkumu podmínek patentovatelnosti i velkou jistotou pro majitele patentu v postavení na trhu.
Ochranu patentem či užitným vzorem a řízení o přihláškách upravují zejména následující právní normy:
- zák. č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů
- vyhl. č. 550/1990 Sb. o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů
- zák. č. 478/1992 Sb. o užitných vzorech ve znění pozdějších předpisů
- zák. č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích
- zák. č. 173/2002 Sb. o poplatcích za udržování patentů.